Chemický prvek je látka skládající se z atomů jednoho druhu (atomů se stejným protonovým číslem).

Počet prvků |

Na Zemi se přirozeně vyskytuje 94 prvků, další prvky byly vyrobeny uměle. Všechny prvky se dají systematicky uspořádat do periodické soustavy prvků. Aktuálně známe celkem 118 prvků.

Protonové číslo |

Určující vlastností prvků je protonové číslo (Z) – počet protonů (kladných nábojů) v jádře atomu. Prvek s 1 protonem v jádře je vodík, prvek s 94 protony v jádře je plutonium. Ostatní prvky přirozeně se vyskytující na Zemi mají počet protonů mezi 1 a 94. Uměle vyrobené prvky s protonovým číslem větším než 94 a některé další prvky s nižším protonovým číslem jsou nestabilní a samovolně se rozpadají (přirozená radioaktivita).

České názvy |

České názvy, které nejsou přejaty z latinských, vytvořili Karel Slavoj Amerling a Jan Svatopluk Presl.^[1] Mnohé z nich se však neujaly (například solík, barvík, ďasík, kostík či voník).

Důležité vlastnosti prvků |

Důležitými vlastnostmi prvků jsou:

• 
  relativní atomová hmotnost,


• 
  molární hmotnost,


• 
  hustota,


• 
  elektronová konfigurace,


• 
  elektronegativita,


• běžná oxidační čísla,


• 
  teplotní součinitel délkové roztažnosti,


• 
  teplota tání,


• 
  teplota varu,


• 
  měrná tepelná kapacita,


• 
  měrné skupenské teplo tání,


• 
  měrné skupenské teplo varu,


• 
  poločas rozpadu (u radioaktivních prvků).

Základní pojmy |

• 
  Prvek – Prvek je látka složená ze stejného druhu neutrálních atomů, které mají shodné protonové číslo, avšak jejich nukleonová čísla mohou být různá.


• 
  Nuklid – Jako nuklid se označuje látka, která je složena z neutrálních atomů stejného druhu, přičemž všechny atomy mají shodné protonové číslo i nukleonové číslo.


• 
  Radionuklidy – Jako radionuklidy se označují takové nuklidy, jejichž jádra podléhají samovolné radioaktivní přeměně.


• 
  Izotopy – Jako izotopy se označují nuklidy stejného prvku, které mají stejné protonové číslo, ale odlišné nukleonové číslo, tzn. liší se počtem neutronů v jádře.


• 
  Izobary – Jako izobary se označují nuklidy různých prvků, které mají shodné nukleonové číslo a (samozřejmě) odlišné protonové číslo.


• 
  Izotony – Izotony jsou nuklidy různých prvků se stejným neutronovým číslem, tzn. obsahují v atomovém jádře stejný počet neutronů. Izotony se liší v nukleonovém čísle i protonovém čísle.


• 
  Izomery – Izomery jsou atomy stejného nuklidu, jejichž jádra se nachází v odlišných energetických stavech.

Seznam všech objevených prvků |

V tabulce jsou uvedeny jen prvky, jejichž objev byl uznán Mezinárodní unií pro čistou a užitou chemii (IUPAC).

 *) hodnota platí jen pro nejběžnější izotop (izotop s největším poločasem rozpadu)

 **) oficiální český název dosud neschválen

Poznámky |

1. 
   ↑ Latinský název byl u většiny prvků považován za název mezinárodní a byl základem pro chemickou značku prvku. Později se od latinizace názvu ustupovalo (lawrencium, nikoli laurentium) a v současnosti jsou nově objevované prvky oficiálně pojmenovávány názvem anglickým, který respektuje tradiční anglické přípony^[2] a kterému odpovídají i chemické značky.
   

Reference |

1. 
   ↑ http://www.prvky.com/historicke-nazvy.html - Historické chemické názvosloví
   


2. 
   ↑ IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)
   

Související články |

• Seznam chemických prvků


• Symbol prvku


• Sloučenina


• Směs


• Ion

Externí odkazy |

• 
  Obrázky, zvuky či videa k tématu chemický prvek ve Wikimedia Commons
  


• Slovníkové heslo chemický prvek ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.